Osud
Karma
Karma je obecně osnova učení, které Horní části dávají nižším. Jen minerál a Absolutno ji nemají. Přišli jsme sem za určitým účelem z božských výšin, prožít celé Stvoření, protože neprojevený Bůh vlastně neexistuje. Karma je vlastně naše cesta od minerálu až k Bohu, řízená zákony této dokonalé,
nekonečně složité počítačové hry. Božské je zcela odlišné od ega. Aby byl svět projevu, musí být dualita dobra a zla, odměny a trestu. Karma však není kauzalita, příčina není vždy úměrná následku, hlavní je naše výuka. Zlá karma vzniká i tehdy, když odmítáme, co jsme si do života naplánovali. Řídí ji naše vyšší Já, je hierarchicky organizovaná. Je pro nás často nepochopitelná, místo vyhýbání se problémům, jak to děláme my, je často zesiluje, abychom si je uvědomili a pracovali s nimi. Ego zkouší žít "bez Boha" výsledek je vždy disharmonie. Nechává ho dlouho ve svých chybách a jejich následcích, posílá ho tak dlouho do prostředí, kde může konat své hříchy, až klesne ke dnu. Dříve mu nepomůže, ale kdyby dostal náhled, pomoc by přišla velmi rychle.
Každý se musí sám obrátit směrem který chce jít. Karma za nás nic neřeší, jen dává podobné k podobnému. Pokud nechce, zůstane kde je libovolně dlouho. Ten, kdo má malé, omezené a agresivní myšlení plné strachu, bude se znovu a znovu vracet do této civilizace. Někdy je člověku dlouho povoleno páchat zlo, než přijde reakce. Neznalost karmy neomlouvá. Až příliš často děláme, co nám škodí. Nejméně vnímaví jsme na své vlastní chyby.
Všechny události jsou karmickými zkouškami. Protože se dopouštíme chyb, neboť vědomí ega nemůže správně reagovat, jsme z výchovných důvodů trestáni, to je součást Stvoření. Podíl zla a dobra je nejdůležitějším faktorem ovlivňující osud. Není to tedy věc pouhé morálky, naše božské části mají na to svůj pohled a stále jej uplatňují. Čím je zlo větší, tím menší duchovnosti lze dosáhnout. Technokratická polodémonická společnost je vždy blízko zkázy.
Svědomí není karma, je to pouze omezené ego, do kterého zčásti probleskují vyšší části. Není možné ji pochopit naším myšlením, protože je vytvářena celou hierarchií, dokonce i nadduálními částmi. Nejlépe ji můžeme poznat při vstupu do šesté božské dimenze, když se díváme z Jejího pohledu. Rozhovorem s Ní můžeme dostat jen dílčí informace. Obecná pravidla nestačí, vždy závisí na konkrétní situaci.

Zdravotní problémy stáří jsou způsobeny ”vytečením" karmy z celého života do nemocí. Senilitou trpí ti, co se vyvyšovali svými znalostmi. Špatná pohyblivost často symbolizuje mentální rigiditu a duševní lenost. Problémy se sluchem a očima signalizují neochotu něco vidět či slyšet. O karmě ještě není běžně známo že:
- pro výchovný záměr často postačí, když si uvědomíme, jak se v našem okolí odrážejí naše chyby a na druhých vidíme tresty, jež se nám dosud nestaly. Pokud jsme schopni se poučit, nemusíme už být trestáni.
-Pro naše chápání ke karma někdy nepochopitelně krutá. Tresty dává paradoxně i tehdy, když si je dotyčný nemůže uvědomit, buď že na to nemá schopnosti, nebo je tak poškozen, že to ani není možné (Alzheimerova choroba). Čas jakoby nehrál zvláštní roli, problémy se často opakují desítky i stovky inkarnací. Stále si přitahujeme situace, které odpovídají našemu vnitřnímu stavu.
- Karma často zesiluje tvrdost situace. Trestem se dostaneme do horší společnosti, která nás v negativním jednáním ještě podporuje. Odběr energie může zhoršit únavu a ta pak způsobuje ještě více chyb. Lidé se problémům vyhýbají, jde jim o klid, chtějí se mít dobře. Karmickým silám o včasné vyřešení problémů, posílá je do nich. Střet bývá bolestivý.
-Vždy existuje vyšší záměr i když ho popíráme. Osud má daleko větší logiku, než si myslíme, neříká nám nic přímo, ale pokud nechceme pochopit, naznačuje nám to stále silnějšími symboly.
- Člověk také může dostat ještě tvrdší tresty, než by bylo možné očekávat, aby se mu ukázaly jeho další negativa. Dostane i měkčí, když se mu daří chyby zpracovávat. Trest se vždy snaží člověka popotáhnout dál, aby pochopil co se stalo a nemohl si nic zastírat. Měl by sledovat, čím si ho přivolal, protože má často sklon chybu opakovat a trest ho může včas varovat.
- Trest omezuje svobodu, přinutí člověka dostat se na úroveň chyby. Pak se zaměřit se na to, co dělal špatně a vracet mu podobné situace tak dlouho, až si vše správně uvědomí. Nemoc je vlastně uvrhnutí do vlastní hlouposti, aby ji člověk mohl pochopit.
- Hříchy se nikdy nesmažou časem, pokud ovšem nedojde k odžití či pochopení problému.
- Trest závisí i na úkolu člověka, důležitější je jeho splnění, nikoliv trest. Není pevně vyměřen, lze pohybovat s jeho hranicemi. Záleží na úsilí člověka, co s chybným sklonem provede.
- Plánování naší karmy nadvědomím je pro Něj stejně dramatické a náročné jako pro nás hrát šachy. Samo se tím učí.
- K pochopení karmy vede poznání vlastní životní linie, tj. čím jsme prošli a kam byli nasměrováni. Když si někdo nechce vědomě uvědomit svůj sklon, bývá k tomu dotlačen zvenku, nebo se mu projeví v jiném osobním problému. V mnoha inkarnacích se mu problém promítá do různých životních rolí. Pokud nechápe, zhoršuje se naléhavost situace, než pochopí či správně zareaguje. Někdy se vymění horší sklon za méně hříšný, i to je přijatelné dočasné řešení.
- Většina tvrdých trestů je způsobena neuposlechnutím striktních příkazů vyšších Já, zejména odmítání své role.
- Trest lze odpustit či odložit, ale většinou jen dočasně. Běžně není lidem známo, jak o odklad požádat, někteří to však dělají nevědomě.
- Odpuštění hříchů je možné, ale znovu se tvoří, protože se nezměnila osobnost
- Karma je plná symbolických dějů, nám často těžko pochopitelných.
- Prožitá tragédie nemusí být za provinění, ale může jen nasměrovat jiným směrem, nebo člověku dát zkušenost, která mu chyběla. Může také na sebe vzít dobrovolně nějaký úkol pomoci jiným, nebo si chtít ověřit své schopnosti obstát v nepřízni. Vždy závisí na konkrétním případě.
- Karmické dluhy se nemusejí vždy vyrovnávat mezi týmiž lidmi, ale postačuje oboustranná podobnost událostí
- I když se po dlouhou dobu nedopouštíme nových hříchů, můžeme být potrestáni za staré, pokud nám nebyly odpuštěny. Je to podobné jako při půjčování peněz v bance.
- může se stát, že někdo přijde o život i bez karmického významu, protože nemá životní úkol. Smrt je trestem i za to, že nejsme božstvím.
Další zvláštní případy karmických následků:
1) Ego si nemůže vynucovat změnu životního úkolu. Božské síly mohou nakonec souhlasit, ale o trestu je již rozhodnuto.
2) Karmická inteligence má přísnější zákony než lidé
3) Někteří lidé mají sklon si vynutit své požadavky magickým způsobem a aniž kohokoliv poškodí, jsou potrestáni